Matematické umění  O programech  O autorovi

Funkce 
Isoplochy 
Transformace 
Fraktály 
Mozaiky 
Uzly 


Výstavy
›   Výtvarná informatika
SOFSEM po letech, VUT Brno (2024)

›   MathArt
Bezejmenná galerie, MU Brno, samostatná výstava (2008)

›   Plastiky, obrazy, počítačové grafiky
Městské muzeum Strážnice, společně s manželkou Evou (2006)

›   Generované estetiky
AGDaMM, Městské divadlo Brno (2004)

›   Fraktály
Invence 2002 (Computer–Multimedia Art), Kongresové centrum Praha, mezinárodní výstava (2002)

›   Krása algoritmů
Bezejmenná galerie, MU Brno, samostatná výstava (2001)

›   Fraktál
Salon 2000, Výstaviště Praha (2000)

›   Algoritmy
Galerie VŠB Ostrava, samostatná výstava (1997)

Matematické umění

Když vidíte nume­ricky generovaný obraz, tak význam slova ob­raz již nespočívá v obraze. Je to algoritmus, je to obraz čistě abstraktního, bezrozměrného myšlení a tyto obrazy mají moc ovlivňovat prožitky. Můžeme jimi manipulovat s etikou, episte­mologií, s estetikou, tedy nejen s modely poznání a chování, ale i s modely vnímání.
Vilém Flusser: Změna paradigmat
Uvedené kreace jsou často výsledkem kombinací programů. Mnohé z nich jsou i autorovy historické programy, k jejichž přepisu do modernějších verzí ani nedošlo.

Některé programy jsou dílem vzešlým z bakalářských a diplomových projektů, které po dobu patnácti let na VUT a MU vedl. Využívali je mj. studenti algoritmického umění k tvorbě prezentované ve světovém měřítku (Entermultimediale, Ars Electronica).

Z obecně známých aplikací mu byly autorsky nejbližší Fractint, Apophysis, Mandelbulb3D, Incendia, Terragen, Taprats, Knots3D, K3Dsurf, Quat nebo GIMP. Ale hlavně POV–Ray. V tomto vynikajícím programu s oblibou realizoval konečné provedení svých kreací — rendering. Všechny zmíněné programy jsou spolu s dalšími volně dostupné na síti.

Poslední výstavu měl Ivoš v roce 2024 u příležitosti setkání účastnictva konference SOFSEM, na níž se dlouhá léta podílel jako odborný přednášející a vždy milý organizátor.

  •   
  •   

 

 

 

Ivo Serba

Princip mé tvorby spočívá ve výběru matematické formule — která je latentní — a ve volbě parametrů úlohy. Z výtvarného hlediska je rozhodující výsledné zobrazení a jeho volby — vybarvení, osvětlení, perspektiva. I když jsem vždy usiloval o výtvarnou stránku díla, záměrem byla především oslava a popularizace matematiky.
Ivo Serba  (1934–2024)

Řadu let se neúnavně snažil budovat most mezi světem matematiky a světem umění. Matematického vzdělání se mu dostalo na VA, ČVUT, VUT a při vlastním studiu v rámci oboru vědeckotechnické výpočty a modelování dynamických systémů na počítači, kterému se věnoval dvacet let.

V šedesátých letech se intenzivně zajímal o fotografii a dějiny moderního výtvarného umění. Na začátku osmdesátých let přešel ke vznikající počítačové grafice.

Jako profesionála ve výpočetní technice jej brzy zaujalo umění podporované počítačem, computer art. V něm se zaměřil na esteticky produktivní algoritmy procedurální počítačové grafiky, pro které se postupně celosvětově ustálil název matematické umění, mathematical art.

V roce 1998 zakládal na Fakultě informatiky MU Ateliér grafického designu a multimédií a vyučoval zde předmět Výtvarná informatika. Jako výtvarník–amatér byl členem brněnského TT klubu — sdružení výtvarných umělců a teoretiků a Unie výtvarných umělců ČR.