Matematické umění | O programech | O autorovi |
---|---|---|
Výstavy
› MathArt
Bezejmenná galerie, MU Brno, samostatná výstava (2008)
› Plastiky, obrazy, počítačové grafiky
Městské muzeum Strážnice, společně s manželkou Evou (2006)
› Generované estetiky
AGDaMM, Městské divadlo Brno (2004)
› Fraktály
Invence 2002 (Computer–Multimedia Art), Kongresové centrum Praha, mezinárodní výstava (2002)
› Krása algoritmů
Bezejmenná galerie, MU Brno, samostatná výstava (2001)
› Fraktál
Salon 2000, Výstaviště Praha (2000)
› Algoritmy
Galerie VŠB Ostrava, samostatná výstava (1997) |
Když vidíte numericky generovaný obraz,
tak význam slova obraz již nespočívá v obraze.
Je to algoritmus, je to obraz čistě abstraktního,
bezrozměrného myšlení a tyto obrazy mají moc ovlivňovat prožitky.
Můžeme jimi manipulovat s etikou, epistemologií,
s estetikou, tedy nejen s modely poznání a chování,
ale i s modely vnímání.
Vilém Flusser: Změna paradigmat
Uvedené kreace jsou často výsledkem kombinací programů. Mnohé z nich jsou i autorovy historické programy, k jejichž přepisu do modernějších verzí ani nedošlo.
Některé programy jsou dílem vzešlým z bakalářských a diplomových projektů, které po dobu patnácti let na VUT a MU vedl. Využívali je mj. studenti algoritmického umění k tvorbě prezentované ve světovém měřítku (Entermultimediale, Ars Electronica). Z obecně známých aplikací mu byly autorsky nejbližší Fractint, Apophysis, Mandelbulb3D, Incendia, Terragen, Taprats, Knots3D, K3Dsurf, Quat nebo GIMP. Ale hlavně POV–Ray. V tomto vynikajícím programu s oblibou realizoval konečné provedení svých kreací — rendering. Všechny zmíněné programy jsou spolu s dalšími volně dostupné na síti.
Poslední výstavu měl Ivoš v roce 2024 u příležitosti setkání účastnictva konference SOFSEM, na níž se dlouhá léta podílel jako odborný přednášející a vždy milý organizátor.
|
Princip mé tvorby spočívá ve výběru matematické formule — která je latentní — a ve volbě parametrů úlohy. Z výtvarného hlediska je rozhodující výsledné zobrazení a jeho volby — vybarvení, osvětlení, perspektiva. I když jsem vždy usiloval o výtvarnou stránku díla, záměrem byla především oslava a popularizace matematiky.
Ivo Serba (1934–2024)
Řadu let se neúnavně snažil budovat most mezi světem matematiky a světem umění. Matematického vzdělání se mu dostalo na VA, ČVUT, VUT a při vlastním studiu v rámci oboru vědeckotechnické výpočty a modelování dynamických systémů na počítači, kterému se věnoval dvacet let.
V šedesátých letech se intenzivně zajímal o fotografii a dějiny moderního výtvarného umění. Na začátku osmdesátých let přešel ke vznikající počítačové grafice.
Jako profesionála ve výpočetní technice jej brzy zaujalo umění podporované počítačem, computer art. V něm se zaměřil na esteticky produktivní algoritmy procedurální počítačové grafiky, pro které se postupně celosvětově ustálil název matematické umění, mathematical art.
V roce 1998 zakládal na Fakultě informatiky MU Ateliér grafického designu a multimédií a vyučoval zde předmět Výtvarná informatika. Jako výtvarník–amatér byl členem brněnského TT klubu — sdružení výtvarných umělců a teoretiků a Unie výtvarných umělců ČR.
|